Zpět na seznam článků
Peblog článek
Článek

Proč je výživa tolik důležitá?

20.04.2020, 10:00

Proč je výživa tolik důležitá?

Cítíte se někdy vyčerpaní bez zjevné příčiny? Ovládají vás nezvladatelné večerní chutě nebo se nedokážete na nic soustředit a nevíte proč? Odpověď může být jednoduchá…

Výživa. Zkusili jste to slovo někdy napsat do vyhledávače na internetu? My ano. A výsledek? Téměř 30 milionů odkazů. To je důkaz, že výživa je opravdu velkým tématem, a nejen na internetu se řeší dnes a denně. Víte, proč tomu tak je? Neustále se totiž objevují nové a nové důkazy o tom, že právě výživa je jedním z nejdůležitějších faktorů, které opravdu zásadně ovlivňují naše tělo a zdraví.

Jaká je úloha výživy v našem těle?

Je „palivem” pro celý organismus. Přináší nám energii, díky které se můžeme pohybovat, myslet, smát… jednoduše žít. Dává nám i jednotlivé živiny – bílkoviny, tuky a sacharidy, ale také minerální látky a vitaminy. Mnohé z těchto složek si naše tělo neumí samo vytvořit, a protože se bez nich neobejdeme, musíme je přijímat právě stravou.

Každá živina má v těle svou nezaměnitelnou funkci

Bílkoviny tvoří základní stavební látku každé buňky a tkáně. Jsou součástí hormonů, enzymů, protilátek a pomáhají nejen při transportu látek, ale důležité jsou i pro udržování a růst svalové hmoty, pro správně vyživenou pokožku, vlasy a nehty. Sacharidy jsou pro tělo především významným zdrojem energie, a to zejména pro mozek a svaly. Tuky plní termoregulační funkci, tzn. že pomáhají udržovat teplotu našeho těla, také chrání orgány před otřesy a mechanickým poškozením a jsou nezbytné pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích.

Aby mohly být tyto tři základní živiny v těle využity a všechny reakce probíhaly tak, jak mají, je zapotřebí vitaminů a minerálních látek. Všechny živiny mají v našem těle určitou funkci, proto by žádná z nich neměla ve stravě chybět, ale ani výrazně přebývat.

Kromě energie a živin by nám strava měla přinášet také radost a požitek. Ať už chceme udržovat svou hmotnost, zhubnout, či naopak přibrat, jídlo by nám vždy mělo chutnat, měli bychom se na něj těšit a užít si ho. Z toho vycházíme i my v Peblu při vývoji všech svých produktů.

Dopady nesprávné, nedostatečné, či naopak nadbytečné výživy mohou být velmi závažné

Záleží na tom, co konkrétně ve stravě chybí nebo přebývá. Následky mohou být jak krátkodobé, tak i dlouhodobé – ty jsou zrádné v tom, že je nepozorujeme okamžitě, ale o to mohou být nebezpečnější.

Krátkodobými důsledky nesprávného stravování mohou být např. trávicí obtíže, únava, nedostatek energie či nemožnost soustředit se na práci. Velmi často se také objevují nepřekonatelné chutě na sladké, a to zejména v odpoledních či večerních hodinách. To je typické především v případě, kdy je výživa nedostatečná během první části dne.

Z dlouhodobých dopadů nesprávné výživy je důležité zmínit zejména nadváhu a obezitu a k nim přidružená onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, cukrovka apod. Všechny tyto faktory výrazně zvyšují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Závažné následky má také výživa nedostatečná, v krajním případě vedoucí až k podvýživě, při které tělu chybí nepostradatelné látky.

Kdy je vhodné vyhledat odborníka?

Jak jsme zmínili už v úvodu, informací o výživě najdete nepřeberné množství, a zdaleka ne všechny jsou spolehlivé. Pokud tedy ve stravování tápete nebo vás trápí některý z výše jmenovaných příznaků, je načase vyhledat odborníka na výživu. I tady je však třeba dávat pozor a nesvěřit péči o své zdraví do rukou někoho, kdo skutečným odborníkem není. Podle čeho volit, si můžete přečíst v článku JAK SI VYBRAT SPRÁVNĚ MEZI ODBORNÍKY NA VÝŽIVU.

Výživa, spolu s pohybem a dalšími faktory životního stylu, se tedy přímo odráží na kvalitě našeho života. Mnoho lidí se tím přesto nezabývá do té doby, dokud se o to tělo samo nepřihlásí. To už však bývá často pozdě, a i pokud jsou následky vratné, trvá to podstatně delší dobu. Proto by měl každý z nás popřemýšlet o tom, zda v oblasti stravování dělá opravdu to nejlepší a zda by nebyl prostor pro změnu.

Zdroje:

WEBB, Frances Sizer a Eleanor Noss WHITNEY. Nutrition: concepts and controversies. Fourteenth edition. Boston, MA: Cengage Learning, [2017]. ISBN 978-1-305-62799-4.

Miroslav STRÁNSKÝ a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2014. ISBN 978-80-7394-478-0.